Jaký je vztah mezi ideou, formou a pravdou? To se snaží odhalit výstava Krásné a pravdivé v galerii Evropského domu na plzeňském náměstí Republiky. Výtvarný dialog o umění, pravdě a poznání tam vedou německý umělec a akademik Johannes Kirschenmann a jeho plzeňský kolega Stanislav Poláček. Dvojice umělců a zároveň vyučujících z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni se snaží ukázat, že umění není pouhým obrazem reality, ale nástrojem jejího poznání. Každý přitom s divákem komunikuje svým vlastním osobitým jazykem.

Johannes Kirschenmann pracuje s konceptuálním přístupem a dlouhodobě se věnuje umění o umění. Ve své tvorbě reflektuje jeho společenskou roli i historické podmínky vzniku. Vystavené dílo Základní nauka I vychází z obrazu Prvotní hřích od pozdně gotického vlámského malíře Huga van der Goese a pracuje s motivem pádu i zrodu umění. Kirschenmann využívá řadu košťat jako oporu pro reprodukce historického obrazu a misky s barevnými pigmenty, které připomínají ptačí hnízda.

S výběrem prací pro výstavu pomáhal Kirschenmannovi výtvarník Martin Oswald z Pedagogické univerzity Weingarten: „Zrození umění se zde zároveň stává pádem do hříchu. Možná nám ale jako poslední útěcha zbývá právě umění, abychom dokázali přežít v čase, který běží pozpátku,“ řekl Oswald o instalaci Základní nauka I. Hlubší vhled do Kirschenmannovy tvorby lze prý nalézt i v instalaci Aktualizace tragédie Heinricha Fausta.

Tichým protipólem této ironické reflexe je pak podle organizátorů tvorba Stanislava Poláčka. Jeho obrazy a reliéfy vycházejí z principu symetrie, kterou autor chápe jako projev vnitřního řádu, nikoli dekorativní prvek. Viditelné se v jeho dílech proměňuje v symbolické a vzniká z rovnováhy mezi chaosem a harmonií. „Tam, kde Kirschenmann svět zpochybňuje, Poláček jej uspořádává. Obraz Rusalčino jezírko není krajinou, ale odrazem světa, který se dívá sám na sebe,“ vysvětlila při zahájení výstavy Kateřina Kovačková z Fakulty filozofické ZČU, která se věnuje problematice kulturního transferu a interkulturní komunikace v kontextu česko-německých vztahů.

Součástí expozice jsou pak také Poláčkovy bílé sádrové reliéfy, jejichž přísná symetrie kontrastuje s dvojicí ocelových sloupů – nejnovějšími autorovými pracemi inspirovanými japonskou kaligrafií stylu Shodō, což se dá volně přeložit jako kaligrafie či krasopis. Výstava Krásné a pravdivé je součástí dlouhodobé česko-německé spolupráce a podle Stanislava Poláčka se setkává s pozitivním ohlasem plzeňské umělecké scény. V galerii Evropského domu bude k vidění do konce ledna.

Přečtěte si o výstavě více:  Výstava kolegů z KVK v Evropském domě - článek ke stažení